Druhý dech návrhu zákona o ochraně oznamovatelů

23. listopadu 2022 byl na schůzi vlády schválen (mimo jiné) nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který si klade za cíl transponovat směrnici Evropské unie č. 2019/1937 o ochraně osob do vnitrostátního práva. Jak už jsme psali mnohokrát, jde o zavedení povinnosti mít v rámci téměř každé organizace soukromého či veřejného sektoru nastaven systém, který by umožnil zaměstnancům upozornit na protiprávní jednání. Návrh zákona počítá s účinností od „prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení“. Záleží tedy jen na rychlosti schvalovacího procesu v Parlamentu. Pro menší zaměstnavatele (s počtem zaměstnanců mezi 50 a 250) je stanoveno konkrétní datum, do kdy musí zavést vnitřní oznamovací systém, a to k 15. prosinci 2023.

Stav legislativního procesu sněmovního tisku č. 352 (Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů) k 21. 1. 2023

S čím návrh počítá

Povinné subjekty (tedy veřejné instituce, ale i soukromé společnosti) budou muset zavést oznamovací kanály a nastavit vnitřní procesy („vnitřní oznamovací systém“), umožňující zaměstnancům, obchodním partnerům a nebo třetím stranám upozorňovat na protiprávní či neetické jednání uvnitř organizace.

Nové povinnosti se budou týkat zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci k 1. lednu příslušného roku.

Vnitřní oznamovací systém musí umožňovat ústní, písemný i osobní způsob oznámení.

Povinné subjekty musí jmenovat „příslušnou osobu“ (fyzickou osobu), která bude odpovídat za příjem a řešení oznámení. Tato osoba bude komunikovat s oznamovateli v zákonných lhůtách a povede evidenci oznámení. Pochybí-li, hrozí jí pokuta do výše 100 000 Kč. Výkon činnosti příslušné osoby je možno outsourcovat.

Bude možno vyloučit příjem oznámení od těch oznamovatelů, kteří nevykonávají práci či obdobnou činnost pro povinný subjekt (tzn. obchodní partnery a třetí strany).

Oznámení bude muset obsahovat údaje o oznamovateli. V případě anonymního oznámení, bude ochrana přiznána až pokud vyjde identita oznamovatele najevo.

Vůči oznamovateli nesmí být učiněno žádné odvetné opatření a jeho identita musí být důsledně chráněna. Osoba vystavená odvetnému opatření bude moci vznést nárok na náhradu nemajetkové újmy. Důkazní břemeno v tomto případě bude na povinném subjektu.

Povinnému subjektu může být udělena pokuta za neplnění povinností do výše 1 milionu Kč, jakož i jiným osobám (i fyzickým), které by oznamovateli bránili v podání oznámení či ho vystavili odvetným opatřením.

Sdílení vnitřního oznamovacího systému bude možno u společností s nejvíce 249 zaměstnanci. Každá společnost si však odpovídá za splnění svých zákonných povinností.

Společnosti s více než 250 zaměstnanci musí zavést své vlastní oznamovací kanály.

OhlasTo

Vyvinuli jsme online oznamovací kanál OhlasTo, který slouží pro sběr oznámení a je navázán na aplikaci pro evidenci a řízení podaných oznámení – vnitřní oznamovací systém. Nástroj OhlasTo splňuje všechna kritéria Evropské unie i návrhu zákona, je jednoduchý, dostupný, uživatelsky přívětivý a zajišťuje anonymitu oznamovatelů. OhlasTo běží na platformě IS QML.

Váš whistleblower samozřejmě nemusí používat web ohlasto.online. Na formulář se pohodlně dostane proklikem z vaší firemní webové prezentace nebo prostřednictvím QR kódu z vašich informačních materiálů.